Uladzimir Ňakljajev (bělorusky Уладзімір Някляеў, *1946 Smarhoň) je běloruský básník a prozaik. Angažuje se také v politice, byl dokonce kandidátem v běloruských prezidentských volbách v roce 2010. Podle Amnesty International mu bylo za účast v povolebních protestech nařízeno domácí vězení. Básně začal psát rusky jako člen literárního sdružení kolem novin Známka mládí. Po návratu z Moskvy v roce 1972 píše výhradně bělorusky. Od roku 1978 byl členem Svazu spisovatelů SSSR. Jeho prvním velkým dílem se stal román Muzikant, napsaný už v emigraci. Na jeho uvedení v 21. září 2003 o tomto díle prohlásil: „Chtěl jsem psát o člověku, který musel vsadit do hry vše: slávu, peníze, ženy… a najednou se všechno zhroutilo. A když se vše zhroutilo, zamiloval se. Zajímalo mě, jak se bude jeho osud s tímto novým citem odvíjet. Že je v knize přítomna i politika, je dáno tím, že politice se není možné vyhnout.“ V roce 2013 Ňaklkajev získal za román Sodovky se sirupem a bez něj literární cenu Jerzyho Giedroyce, udělovanou nezávislým běloruským spisovatelům.